Škola v přírodě 2016

 

Den třetí - neděle 1. 5.

I když ráno děti nebudilo sluníčko, pozitivní zpráva byla ta, že se zkrátil čas mezi probuzením prvního a posledního dítěte, většina dětí si již přispala, tak je budily paní učitelky. Program začal  ještě před snídaní, potom dobrá snídaně, logopedie. Opět cesta ven, pro změnu opět do lesa. Devíza učitelek – spokojené dítě se podařilo naplnit. Děti kromě úkolů pro razítka mohly rýt, hrabat se, dloubat, vrtat a jinak lesničit. Děti se zpočátku jednoznačně rozdělily na zahloubané přírodovědce, tvrdě pracující rytce. Přírodovědci bedlivě zkoumaly rostliny, pařezy, semenáčky a zůstaly nějakou dobu relativně čistí. Rytci okamžitě našli příhodné pracovní nástroje, a začali přetvářet lesní prostor k obrazu svému. Přesouvali hromady listí z jednoho místa na druhé, vršili nové a nové kupy, nacházely klouzačky na místech, kde by to nikdo nečekal. Rytci velmi rychle nabrali maskovací krytí daného smíšeného lesa. Vizuální rozlišení přírodovědců a rytců ale postupně mizelo, protože i přírodovědci začali používat takové postupy bádání, při kterých nabalili místní lesní biologický vzorek. Výsledkem toho byly zalistněné, zemí lehce obalené děti. Vypadaly lépe, než prostor, ve kterém usilovně pracovaly. Ani stádo divokých prasat by v tak krátké době nezměnil prostor.

Děti se člení ještě podle svého ekologického cítění. Jedna skupina (ochránci přírody) zastává názor, že nesmíme šlápnout ani na pampelišku na cestě, druhá trhá, láme, uštipuje, odlamuje, sbírá kdejaký kousek přírody, jako kdyby placeni akademií věd. Zejména pro aktivní záškodnický přístup členů této skupiny se provádí namátkové kontroly před návratem do budovy. Podivuhodné na tom je jedině to, že děti migrují názorově ve skupinách. 

Ddpoledne se děti vydaly na dobrodružnou cestu k břehům Berounky. Nádherné zákoutí nadchlo paní učitelky, děti rychle využily místa k hrám. Došlo i na pletení věnečků z pampelišek.

Děti mnohem méně než ve školce zjišťují, co bude k jídlu. Děti nekazí dobrou pověst školky, že jsou dobří jedlíci. Potvrzujeme, že děti vyjídají kuchyň, ti co ve školce se nimrají, zde jedí. Paní kuchařka prozradila, že největší jedlík včera snědl 8(!) knedlíků. Po opakované zkušenosti přistoupily učitelky ke stanovení horní hranice přídavků. Proto se také dozvěděly, že dítě poví tatínkovi, aby koupil rohlík a knedlík.   

Čas, který děti ušetří při přechodech, zase lehce ztratí na nezbytné podmínce, postřiku proti všelijaké havěti. 

Hlášky malých medvíďat:

Dítě se ptá paní učitelky: co je dneska za den? Učitelka odpověděla. Dítě zareagovalo: Napíšeš mi to, abych to nezapomněl?

Děti scházely k Berounce, jedno z dětí mělo strach, že se se ztratí. Paní učitelka dítě ujistila, že se neztratí, kdyby potřebovali, zavolají učitelce, které zůstala na domečku. Dítě poznamenalo: Jo, takhle sis to zařídila! 

Paní učitelka zakázala dítěti klacek. Dozvěděla se od dítěte: já to povím maminkovi, ty ty ty.

Večer v posteli říká dítě učitelce: mám hlad. Učitelka dítěti sděluje. Vidíš, tak už jste v posteli dva. Hlad a Ty. Dítě se promptně zeptalo: A kde je?

Děti si mohou vybírat k snídani šunku nebo sýr nebo obojí, ale musí si to říci. Dítě se vrátí dítě ke stolu a sděluje kamarádovi. Suchý- šunka - sýr – není  - rohlík – není. Paní učitelka dodala chybějící sýr.

Výchova v pohybu staré medvědice: základní dovednost k přežití medvíděte je běh. Naše mláďata jsou ohrožená v přežití, protože část křičí ještě před popoběhnutím, část mláďat zvedá tlapky tak nesmyslně, že běhat nemohou. Část mláďat se zachrání ne díky tomu, že umí běhat, ale díky tomu, že se tlačí na souseda tak, že ho umačkají. Proto medvědice trpělivě učí běhat mláďata přes jejich nevůli a odpor, aby obstály v životě.  

Jídelníček:

snídaně: švédské stoly, čaj

svačina: jablko, čaj

oběd: kuřecí vývar s kapáním, čína s rýží, šťáva

svačina: chleba s pomazánkou, čaj

večeře: myslivecké zelí, bramborový knedlík, čaj

 

Den čtvrtý - pondělí 2. 5.

Děti ráno budilo sluníčko. Postupné vstávání, krátká ranní hra, pak již známé činnosti. Plnění programu o medvědech, snídaně, logopedie a po svačině rychle ven.

Dnešní snídaně byla pro děti zvlášť vytoužená. Po nácviku režimu snídaně si dnes mohly volně vybírat ze snídaňové nabídky. Po standardním základu rohlík se šunkou či sýrem si vybíraly z následující nabídky: kuličky, jogurt, buchtu s tvarohem, zelenina. Pro některé bylo muka se rozhodnout pro jednu věc.

K programu Medvědi: Děti se dozvídají informace o medvědech, úkoly jim posílá medvěd nebo jeho lesní kamarádi. Program děti plní ráno i večer, získávají razítka za úkoly. K večernímu programu patří i odškrtávání počtu strávených nocí, jinými slovy, děti si škrtnou jednoho medvídka v postýlce. Malý problém je v pokynu: škrtni JEDNOHO medvídka. Někteří borci hned první večer vyškrtali 3 medvědy, někteří dokonce všechny, co byly k mání. Řídit se počtem vyškrtaných medvědů, tak ani nevybalujeme kufry nebo máme zkrácený pobyt na tzv. otočku. 

Dopoledne se děti vyhřívaly na oblíbené louce pod lesem. Velký prostor lákal k hrám s pravidly. Hry s jednoduchými pravidly jsou oříšek. Tak je vkládáme opatrně, jen lehce a krátce. Odpolední pokus o hru škatulata batulata nebyl úplně úspěšný, protože akceptovat, že se dítě zastaví u cizí mikiny, bylo u některých nepřekonatelnou bariérou, neustále běhaly a vracely se ke své mikině. Pošťák chodí pravidelně, bez zpoždění. Počet pohledů vede k vzájemnému ukazování a porovnávání.  Je dobré, že většina děti neumí číst, tak paní učitelky vyčtou z několika řádků tolik zajímavého, že je to neuvěřitelné. Děti si před jídlem užívaly velkých trampolín, takže jsme uspokojily jejich potřebu po jiném druhu pohybu. Po večeři si děti hrály na „naší zahradě" (prostor s herními prvky u chalupy).  

K večerní hygieně dnes patřilo mytí vlasů.

 

Hlášky medvíďat:

Paní učitelka podávala dítěti lahev s vodou, kdy se lahev orosila a dítě prohlásilo: Paní učitelko, moje pití je mokrý.

Dotaz paní učitelky k dítěti: Co se ti tady nejvíce líbí? Ten hotel v pokoji.

Upozornění dítěte učitelce: nešilhej na mě těma svými očima.

Jedno dítě přišlo sdělit paní učitelce. Kluk má na palci na noze klíště. Učitelka jde zkontrolovat situaci a požaduje ukázat nohy, ale postižený chlapec ukazuje prsteníček na ruce a učitelka zjišťuje, že má třísku.

 

Stará medvědice obdržela med při nečekané příležitosti. Děkuje za nečekaný dárek.

Poděkování staré medvědice, že její medvíďata mají kožich a nemusí se oblékat a svlékat jako lidská mláďata.  Lidská mláďata se musí naučit oblékat pravý rukáv na pravou ruku, mikinu s kapuci nahoru, dokonce je požadavek, aby si jeden kus oblečení oblékly dříve než za 5 min, na tlapky nazout správnou botu, nedej bože zapnout zip.  Dokonce se po lidských mláďatech požaduje, aby tuto náročnou činnost provozovaly opakovaně a svižně. Tak je stará medvědice spokojená, že kožich se nemusí oblékat a svlékat, přenechává tyto starosti lidským rodičům.

Jídelníček:

snídaně: švédské stoly, čaj

svačina: pomeranč, čaj

oběd: bramborová polévka, vepřové na paprice, těstoviny, šťáva

svačina: perník, šťáva

večeře: dukátové buchtičky se šodó, čaj

 

         

 

Den pátý - úterý 3. 5.

Změna režimu a větší objem pohybu se projevuje tím, že děti musí být ráno probouzeny. Tak mají osvojené pořadí ranních činností, že se již samy ptají: zuby a pak medvědi? Po snídani známá logopedie, pak děti čekalo sportovní dopoledne.  Skok z místa i s rozběhem, hod na cíl, běh, slalomový běh s míčem, chůze po laně, a jiné sportovní aktivity. Ukazuje se, že některá mláďata by do brlohu nedoběhla, mohla by je sežrat lítá šelma. Bylo těžké vysvětlit, že s rukama v kapsách se bude běhat nekomfortně, že při běhu je potřebné se dívat do směru, kam běžím, ne za kamarády. Bylo náročné odlišit, kdy se skáče snožmo, kdy jednonož, kdy se mám odrazit a „skočit“. Zaslouženou volnou chvilku chtěly děti strávit na hřišti pro plážový volejbal, kde si dle libosti hrabaly, válely, razily či jinak tvarovaly písek. Po obědě zase přišel pošťák. S přibývajícím počtem pohledů stoupají nároky dětí na obrázek a vykřikují - já chci se psem, s autem či jiným aktuálním tématem (jinými slovy, děti budou reklamovat zejména výběr pohledů, ne jejich obsah).

Biologické procesy: zatímco děti moc neřeší, co bude k jídlu, jak jsme psaly již dříve (na rozdíl od školky), paní učitelky naopak moc zajímá, zda-li děti něco produkují na záchodě. K radosti zdravotníka i poslední opozdilci vyloučily ze svých střev.  

Odpoledne děti putovaly sice známou cestou, ale k jinému cíli. K odpolední vycházce jsme použili batůžky, do kterých si děti uložily lahev s pitím a vyrazily k malé elektrárně.  U řeky Berounky je v provozu malá vodní elektrárna (skanzen – Čertův mlýn). Děti zavalily průvodce otázkami, viděly fotografie rodiny Oty Pavla. Seznámily se se systémem výroby elektřiny, s vodním kolem a tak se mohly po přívalu přírody uspokojit technickými výdobytky. Po večeři děti dychtí po hrách na naší adoptované zahradě.  Do sytosti si dle svého výběru užívají na prolézačkách, houpačkách, pískovišti, u fotbálku, či se přetahují lanem. I když jsou umístěné na pokojích televize, děti po prvním vysvětlení a) nemáme je zaplacené  b) a jsou rozbité,  nemají potřebu žádných technických hraček.  Tak si maximum času užívají venku.

 

Hlášky mláďat:

Jedno dítě se vrátilo z plánovaného vyšetření u lékaře. Učitelka se ptala: byl jsi u pana doktora nebo paní doktorky? Dítě zvedlo krásné tmavé oči a odpovědělo: u četelky. 

Víš, proč chameleon nemůže plavat? Protože má takhle ty nohy a má křídla.

Proč se tomu říká vodní elektrárna? Protože tam bydlí vodník.

Co tam dělají ty ryby? Chtějí si hrát s vodou.

Děti si prohlédly filtr na zachycení nečistot. Pak vysvětluje jedno dítě druhému: Víš, mlýn potkává špínu, proto je tam ta páčka.

Učitelka se ptá dítěte, jak mu chutná. Dítě spokojeně pokyvuje hlavou, že dobré, ale vzápětí dodává: Já k maminku připravit pečené smažit koblížky.  

U medvíďat se začíná projevovat empatie: Cestou na snídani učitelka nepatrně zívla, chlapec se na ní soucitně podíval a řekl: Paní učitelko, já vím, že jsi unavená, já tě dneska nebudu zlobit.

Chlapec se snažil něco vysvětlit paní učitelce, paní učitelka nerozuměla ani po opakovaném pokusu. Kamarádka se mu snažila pomoct a když mu ani ona neporozuměla, poradila mu: Tak to zkus říct jinýma písmenkama.

 

Obyvatelky pokoje SOVY (Valerka, Nikolka, Danielka, Gábinka) občas zalétnou zkontrolovat mraveniště na pokoji MRAVENCI (David K., Jeník H., Martin M.).

VEVERKY (Anička, Lucka) čiperně přiskakují ke všem zvířátkům, nejradši se však zdržují u LIŠEK (Jáchym K., Nikolas M., Martin K.) a u TESAŘÍKŮ A (Matyas, Jirka R., Filip). 

 

Jídelníček:

snídaně: švédské stoly, čaj

svačina: jablko, šťáva

oběd: vývar s těstovinou, špagety, masové koule, šťáva

svačina: piškot, šťáva

večeře: kuřecí maso s baby karotkou, brambory, čaj

Den šestý - středa 4. 5.

Ráno děti viděly za oknem šedé mraky. Přesto vstávaly statečně s očekáváním, že večer budou opečené buřty. Zažitý koloběh, hygiena, ranní program Medvědi a snídaně. Dnes k snídani jsme mazaly chleba, čímž jsme mnohé děti zaskočily, ale zvládly i tuto zkoušku. Po snídani zpívání, pak hned logopedie. Zpíváme v jídelně, takže vlastně koncertujeme paním kuchařkám. Potom nezbytná logopedie.

Z taktických důvodů by zvolen dopolední program v dosahu domečku, ale přesto děti zvládly pobýt venku bez deště až do oběda. Sportovaly a dobývaly rekordy. V průběhu poledního klidu se rozpršelo, a to změnilo program dětí. Dodělávaly se erby, děti si skládaly knížku o medvědech, závodily na chodbách a chodily se navzájem navštěvovat.  

Krátce před večeří se zmírnil déšť, takže děti mohly vytáhnout gumovky, pokud je měly, pláštěnky a mohly vyrazit dupat do louží. Deviza spokojené dítě se opět podařilo naplnit. Žádná louže nezůstala bez dohledu našich dětí.

U večeře plakala první skupina dětí, protože si mohly přidat pizzu jen jednou. Po večeři plakala další skupina dětí, protože jim vedoucí objektu sdělil, že když prší, tak se neopékají buřty. Krátce na to, plakala další skupina dětí, která vyslechla nečekanou výměnu informací, že se počítá jeden buřt na jedno dítě. Takže některým statečným se podařilo plakat „tři v jednom“.  

Po večeři děti koncertovaly v jídelně, vzpomínaly nejen na písničky ze školky a volily si písničky na přání.

 

Hlášky medvíďat:

Děti slyšely, že jdou vyrábět erby. Další paní učitelce sdělovaly: jdeme dělat airbagy. 

V jiné místnosti děti sdělovaly učitelce: jdeme dělat štíty.

Děti mají úkoly s protiklady: jaký je medvěd, když není divoký. Je ochovaný, zněla odpověď dítěte.

 

Poděkování staré medvědice: děkuje všem maminkám a tatínkům, kteří tiše doma strádají bez svých dětí a nevolají nám každý den, ob den. Děti jsou spokojené, vzpomenou si mezi umytím a pohádkou.

Děkuje za:

·         Že děti mají podepsané věci (odpadlá mikina právě z dítěte není jeho a je schopné se hádat, že mu ji maminka nedala)

·         Že děti mají funkční věci, zipy se dají zapínat, funkční kartáč na vlasy,

·         Že jim na pohled nikdo nepíše, že se mamince stýská,  

·         Že je vybavily vším, čím měly (gumovky, pláštěnku, aj. ).

 

K sobě na návštěvu, protože mají velký pokoj, zvou děti z pokoje ŽABIČKY (Jirka K., Artur, Honza Š., Matyáš F.). Zcela samostatný život si vedou děti z pokoje DATLOVÉ (Umang, Kuba F., Míša H., Petr).

 

Jídelníček:

snídaně: švédské stoly, čaj

svačina: banán, čaj 

oběd: polévka bramborová, masová směs, rýže, zeleninový salát, šťáva

svačina: koláč, šťáva

večeře: pizza, čaj

Den sedmý - 5. 5.

Ráno zmátlo děti. Zahalilo okolí do mlhy. Postupně začala mlha opadávat a začal se probouzet slunečný den. Děti pozorovaly, jak mlha postupně odkrývá střechy chat, louky a lesy, pole.  Než sešly děti na ranní program a snídani, bylo jasné, že den bude slunečný a příznivý. V zaběhaném režimu děti posnídaly, zazpívaly si. Přesto dnešní ráno bylo zvláštní, mohly jsme slavit hned od rána. Našli jsme oslavence, která právě dnes slavil své 6. narozeniny (jedno z přání bylo, aby dostal větší postel). Dostalo se mu nejen 6 přání od dětí, ale i dáreček. Opačně oslavenec pozval kamarády na něco dobrého.  Po logopedii děti vyrazily na vycházku k Berounce, tentokrát po jiné cestě směrem ke Skryjím. Vyšly sice v bundách, ale v krátké době sluníčko přešlo na rychlost turbo, jak prohlásily děti a peklo. Tak děti postupně odkládaly jednu vrstvu za druhou. U řeky se jim dostalo možnosti házet a házet (kameny a kamínky do řeky), čehož hojně využívaly.  Nejsilnějším tématem dne je rozhodně večerní opékání buřtů. Tohle téma děti drží a jsou schopné o něm diskutovat do nekonečna v jakékoli podobě. Trochu to vypadá, že celá školka v přírodě smrskla na jediný zážitek - opékání buřtů.  Odpoledne byl prostor pro vycházku do lesa. A asi poslední možnost stavět domečky. A povedly se. Potom rychle na večeři a po večeři poslední razítka, aby za všechny úkoly byla ta správná odměna. A vytoužený ohníček a opékání buřtů. K tomu možnost běhat na zahradě a užívat si s kamarády. Děti se budou vracet s krásně provoněnými vlasy od ohníčku. Už se těší domů.

 

TOP pokyny dle lokalizace:

Jídelna: Jez příborem (obměna: vezmi si nůž i vidličku).

               Dej nohy pod stůl (nohy níže stolu).

               Nesahej rukama do skleničky. 

               Drž ten talíř rovně.

Les: Zahoď ten klacek.

       Polož ten klacek.

       Odlož si tu ten klacek.

Louka: Nefoukej mu tu pampelišku do obličeje.

             Nejez tu kytku, bude večeře.

             Stůj.     

Venkovní prostor kdekoli: Nestrkejte se.

                                               Tak si najdi jiného kamaráda.

                                               Kam jdeš, podívej se, kam jdou děti.

Řeka: kam házíš, řeka je před tebou, ne vedle tebe.

 

 

A jaké příběhy poslouchaly děti po večerech:

Z.Černík: Malá medvědí knížka

M.Wagnerová: Malý lesní průvodce

E.Bešťáková: Ježeček Dupálek

V.Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (2 různé pokoje)

J.Kahoun: Včelí medvídci od jara do zimy  (malované čtení)

O zvědavém lišákovi (z edice učím se číst)

K.Reiderová: Medvědi, medvědi, copak nám povědí (malované čtení)

M.Skala: Medvídek KUMA nevšední putování na Severní pól

 

Spokojený úsměv staré medvědice: Mláďata jsou mláďata, tahle pražská si zaslouží pochvalu a ocenění. Zdraví a děkují, většinou poslouchají, a s vervou a odvahou sobě vlastní jdou plnit libovolný úkol. S potěšením sledovala, že děti jdou komunikovat a mluvit trpělivě s místními zaměstnanci. Potěšeně pozorovala, jak se učily domlouvat se, hrát si, užívat si a improvizovat v novém prostředí.  

 

Jídelníček:

snídaně: švédské stoly, čaj

svačina: mrkev, čaj 

oběd: vývar s rýží, segedínský guláš, knedlík, šťáva

svačina: škvarková placka, šťáva

večeře: sekaná, bramborová kaše, čaj