O vývojové dysfázii

 O vývojové dysfázii

 Cesta k diagnóze vývojová dysfázie je často trnitá a nelehká pouť rodičů ( a zejména maminek). Na této cestě se perou s pocitem, že u jejich dítěte není s řečí něco úplně v pořádku. Samy maminky většinou charakterizují dovednosti dítěte následujícím způsobem: „skoro všemu rozumí, ale málo co je schopno říci“.  Na cestě hledání, co se s jejich dítětem děje mnohdy naráží na nepochopení ze strany některých odborníků či členů širší rodiny. Na své podněty o pomoc a radu často slýchají:

….. Vy jste příliš úzkostná maminko, …..

….. to je kluk, ty jsou línější, ten se Vám rozmluví, až Vás bude bolet hlava …. 

…. Ty pořád na tom dítěti něco vidíš ….

Na druhou stranu jsou osvětoví pediatři, neurologové, kteří již kolem 2. roku života dítěte vidí signály, že vývoj řeči neprobíhá zcela optimálně a posílají rodiče na logopedické vyšetření. V kontaktu s logopedem, foniatrem (je lékař ORL se specializací na onemocnění sluchu, hlasu a řeči) či neurologem, psychologem rodiče při potížích řeči nemusí vždy vyslechnout diagnózu vývojová dysfázie, dítě může mít potíže, které spadají do jiné kategorie poruch.

Co je vývojová dysfázie? 

Vývojová dysfázie je porucha řeči, která je způsobena omezenou (nekoordinovanou, limitovanou, dysfunkční) činností mozku, zejména těch částí, které pomáhají koordinovat a řídit řečové dovednosti. Příčinu odborníci většinou hledají v období těhotenství, spojují ji s průběhem porodu či v raném vývoji dítěte. Ne vždy se podaří příčinu správně odhalit a pojmenovat. Vlastní proces vzniku vývojové dysfázie nebyl dosud spolehlivě popsán. Závažnost dysfázie spočívá v tom, že ve velmi důležitém období vývoje dítěte ovlivňuje také vývoj myšlení a oslabuje či jinak opožďuje jiné oblasti ( pohybové dovednosti, kreslení, prostorovou orientaci, paměť aj.).  

 Kdy je možné vývojovou dysfázii diagnostikovat (rozpoznat)?

Je pochopitelné, že příznaky řečových poruch jsou závislé na jejich tíži. Čím těžší porucha, tím dříve je rozpoznatelná. Nicméně již kolem 2. roku je možné vysledovat první typologii potíží (v zahraničí je to věk, kdy se vyslovuje první podezření na opožděný či odchylný vývoj řeči). Další věkovou hranici můžeme nalézt kolem třetího roku, nejpozději do čtvrtého roku.  Je ale možné, že lehčí formy dané poruchy budou správně oddiagnostikované až např. v mladším školním věku ( 1.-2 třída), protože dítě kompenzovalo své řečové potíže, či způsob vyjadřování se nepovažoval za problematický a nárůstem požadavků (na přesnost vyjádření, formulaci apod.) byly kompenzace nedostačující.

 Jak se projevuje vývojová dysfázie?   

Vývojová dysfázie má mnoho podob, v tom je její obtížnost. Jednotlivé projevy mnohou mít různý stupeň postižení a mohou se různě kombinovat. Potíže pro lepší orientaci můžeme utřídit.  Odborník ještě každou oslabenou (deficitní) oblast dokáže dělat na další dílčí dovednosti. Potíže v uváděných oblastech jsou závislé na dosažené úrovni řeči (na rozvoji řečových dovedností).

Může se vyskytnout společně dysfázie s jinými řečovými (nejen) poruchami?

Vývojová dysfázie se může kombinovat s jinými řečovými poruchami. Nejčastější spojení, se kterými se logopedi setkávají jsou:

Dysfázie + vývojová dyzartrie 

Dysfázie + dysfluence (koktavost)

Dysfázie + verbální dyspraxie 

Dysfázie + ADHD (poruchy pozornosti s hyperaktivitou)

Dysfázie + SPU (specifické poruchy učení)

Dysfázie + lehké projevy pervazivního autistického spektra

Kdy, za jak dlouho se odstraní potíže v řeči u vývojové dysfázie?

To, jak rychle dítě posílí své oslabené dovednosti, záleží na mnoha okolnostech. K nejdůležitějším patří: stupeň postižení (lehký, střední, těžký)

                                       věk, kdy bylo dítě diagnostikované 

                                       kvalita terapeutického plánu

                                       cvičení a vedení dítěte v domácích podmínkách 

                                       rozumové a osobnostní vlohy dítěte

                                       a další faktory  

 Jakého odborníka mám navštívit?

Dítě, u kterého je podezření na dysfázii, by mělo projít vyšetřením u následujících odborníků: psycholog, neurolog, foniatr, logoped. 

Na logopedické vyšetření (ve zdravotnictví – hrazeném pojišťovnou) musí doporučení vydat buď pediatr (dětský lékař) či jiný odborný lékař (foniatr, neurolog, ortodontista atd.) nebo psycholog.  Na péči hrazenou pojišťovnou musí mít logoped smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u které je dítě vedeno.

Další zajištění logopedické péče může probíhat v resortu školství- ve speciálně pedagogických centrech (zkratka SPC) či mateřských školách logopedických.

Výběr mateřské či základní školy pro dítě s dysfázií

 Dítě s dysfázií může být vřazeno:

a)      do běžné MŠ či ZŠ bez jakékoli podpory

b)      zařadit formou individuální integrace do běžné MŠ či do běžné ZŠ ( tzv. hlavní vzdělávací proud)

c)      zařadit formou skupinové integrace do běžné MŠ či do běžné ZŠ

d)     zařadit do MŠ logopedické či ZŠ logopedické

e)      zařadit formou individuální integrace do MŠ či ZŠ určené pro děti a žáky s jiným typem postižení  

(blíže o zařazování viz článek zařazování dětí s dysfázií )

Dítě s dysfázií a bilingvismus

Jaké strategie v rehabilitaci a terapii volit v situaci, kdy se potvrdí dysfázie u dítěte v bilingvální rodině, či rodina odjíždí dlouhodobě do zahraničí není vůbec jednoduché definovat.  Logopedická péče vychází role obou jazyků, nicméně se jeví vhodné dočasně volit pouze jeden jazyk, teprve po jeho posílení přidat druhý jazyk.  

                                                                                             PaedDr. Blanka Housarová, Ph.D.